Vážení čtenáři Ratbořského zpravodaje,

na následujících řádcích Vás stručně seznámím s aktivitami skautského střediska Modrá želva Ratboř v minulém období, do kterého jsem zahrnul nejen letní tábor v Ratajích nad Sázavou, ale také Poslední prázdninový oheň, kterým se tradičně loučíme s prázdninami.

Letošní tábor byl výjimečný hned v několika ohledech, nicméně přípravy na jeho realizaci zabraly jako vždy hodně času ještě před jeho začátkem. Třítýdenní tábor, který v letošním roce začal 5. července, se stal výjimečným zaprvé z hlediska jeho účasti. Díky stále se zvyšujícímu počtu dětí – a to zejména díky staronovému oddílu Kozoroh z Kozojed pod vedením naší střediskové vedoucí Veroniky Šlesingerové – se nás na táboře v letošním roce sešlo opravdu hodně. Znát to bylo nejen během každodenních aktivit a „provozu tábořiště“, ale zejména u táborových ohňů, kdy jsme obsadili lavičky kolem táborového ohně v počtu více než padesáti skautů a skautek, což považuji za velký úspěch.

Oslavy 25 let střediska učinily z tábora taktéž neopakovatelný zážitek. Právě v duchu oslav se nesla celotáborová hra, která se tentokrát zaměřila na historii skautingu. Během čtrnácti dní se její účastníci přenesli několikrát do historie skautingu a zkusili si tak společně s Robertem Badenem-Powellem založit světové skautské hnutí, absolvovat první tábor se zakladatelem československého skautingu Antonínem Benjamínek Svojsíkem nebo v roce 1918 pomoct nově založené Československé republice s roznášením zásilek prostřednictvím tzv. skautské pošty. Nicméně stejně jako dějiny našeho státu, tak i historie skautského hnutí v Československu nebyla vždy pouze jednoduchá a radostná. Skauti a skautky si rovněž vyzkoušeli, jaké to je bojovat s nacistickou diktaturou nebo vzepřít se komunistickému režimu. Právě v poslední zmíněné etapě se účastníci tábora dostali do obzvláště vypjatých situací, kdy museli čelit pionýrské propagandě a zároveň zachránit skautské vedoucí před tajnou policií StB. Nakonec, abychom se vrátili k oslavám 25 let založení střediska, se děti prostřednictvím tajemného portálu „přenesly časem“ do února 1990, kdy bylo středisko Modrá želva založeno. Poslední, co zbývalo, bylo přesvědčit děti a vedoucí, aby do střediska vstoupili. Touto aktivitou si děti mohly uvědomit, co vlastně vede vedoucí k tomu, aby na táboře věnovali dětem svůj volný čas a energii. Obzvláště úsměvné bylo, jak si dokonce i mladší účastníci tábora všímali toho, že si celotáborovou hru, která nás tentokrát zavedla do některých velmi problematických míst naší historie, vedoucí velmi užívali. Pokud bych měl tábor zhodnotit, musím říct, že se skutečně vydařil a to jak z hlediska počasí, tak celkově z hlediska organizace a programu.

Na závěr bych ještě rád přidal krátkou zmínku o Posledním prázdninovém ohni, kterým se pravidelně loučíme s letními prázdninami. Akce se konala poslední sobotu v srpnu a jako obvykle jsme se díky ní mohli ohlédnout za uběhlým létem a sdílet své zážitky s ostatními členy střediska. Na akci nechyběla dobrá atmosféra a my jsme měli za zpěvu písniček a hraní na kytaru o zábavu více než postaráno. Přeci jen příjemnému posezení u ohně s přáteli se málo co vyrovná. Tímto se s Vámi loučím a budu se těšit na další možnost informovat Vás o dění ve středisku Modrá želva Ratboř.